Ze života...

Hlášky a úvahy Libušky ve 2,5 letech

Včera v 18:43 | Lilian
To takhle člověk sedí s Libuškou u svačinky, nebo si čte knížku a pak se dozví třeba takovéto moudro:
"Až Šári velká, taky bude čurat na záchod, hrát, honit, stavět, utíkat, vysávat, vařit, vana koupat. Až Šári zuby, taky může papat meruňku."
(aneb přeje sestřičce samé super aktivity)

Toto bylo řečeno Tatínkovi večer po koupání:
II: "II má malý prsa a chce velký."
T: "A proč? "
II: "Protože líbí. Mami má."
(co dodat LíbajícíSmějící se)

6. měsíc aneb první Ježíšek ve 4 a Šári má 2 zuby a už se zvedá na kolínka

Sobota v 10:53 | Lilian
Některé věci jsou už hezky zajeté - látkujeme přes den a na noc dáváme jednoráz, dudlík ani láhev nezkoušíme (neměla ani jednou za svého půl roku života), užíváme si drobné denní nuance pokroků... Došlo na nové pohyby a rozšíření zvukového repertoáru Usmívající se.

Šári a její pohyby Smějící se
  • 5 měs + 2 dny - strká si nohy do pusy - aneb zkouším co se mi všechno vejde do pusy
  • 5 měs + 10 dnech - pootáčí se (pivotace) a tím už je schopná obsáhnout i nějaký ten prostor (= stává se nebezpečná v tom na co dosáhne! Smějící se). Pak už byla schopná se otáčet /válet sudy - i když to ji nenadchlo a na záda se otáčí velmi vyjímečně/ až se přemístila po obýváku o cca 3 metry.? Mazec.. Je to prostě malá zkoumající žížalka.
  • 5 měs + 20 dní - zvedá se na rukách když je na bříšku a posouvá se jí těžiště. Na konci měsíce se zvedla už i párkrát na kolínka (ale pérovat začala až během 7. měs a čekáme, kdy se rozlezeÚžasný)
Na břiše tráví Šárinka naprostou většinu času. Občas teda ještě na zádech pod hrazdičkou leží po probuzení, ale asi ji už brzo prodám a zase bude o věc míň (aspoň o ni nebudem zakopávat Usmívající se). Koordinace rukou je taky lepší - ráda si třeba hraje s provázkem u jezdícího pavouka a mně fascinuje, že to vůbec zvládne vzít do ruky.

Tak jako u Libušky, došlo i v tomto měsíci u Šári ke zhoršení spánku (jak je holt víc dovedností, tak zpracovává v noci). Málokdy se večer nechá položit a odpojit, nebo je do 10 min vzhůru (někdy ani to ne).. Ale věčně to trvat nebude (to už máme ozkoušené), takže jakš-takš zůstáváme v klidu.. Naštěstí ale nejsem tak rozbitá jako u Libušky, tak mě optimismus neopouští. A přesně na Štědrý den zjistíme i další důvod nočních neklidů - aneb manžel našel, že jí vylezl 1. zub - pravá dolní jednička!! A hned 1.1. druhá spodní jednička!! Překvapený To si teda oproti Libušce dost pohla (ta měla 1. zub až během 10. měsíce!). Už od začátku měsíce teda děěěsně slintala, ale fakt tam nebylo vidět nic, nijak nateklé dásně nebo tak..

5. měsíc ve 4 - Šári se zvedá na dlaně a akčně se otáčí

15. prosince 2017 v 13:57 | Lilian
A doháním resty a tak dávám další článek.. tentokrát hlavně o Šári Usmívající se.

Tak jako u Libušky, i tento měsíc se to tak jakože stabilizovalo. Lepší kojení (už stačí většinou jen chvilku ponosti a v klidu se nakojí, nebo prostě před spaním. Jinak holt ráda kouká co kde líta). Trošku klidnější dny (zvlášť když se dobře vyspala). Míň nošení přes den - hrála si u nás, koukala na mě s Li jak hrajem divadlo a tak.. Má moc ráda lechtání na bříšku - u toho se v podstatě vždy když není total KO směje - což je prostě Líbající (čti k sežrání Smějící se).

Takže začátkem měsíce to vypadalo, že toho začneme víc podnikat. Zvládli jsme v klídečku zubajdu, nákup bot pro II a pak ještě procházku v parku (II si vyhrála s listy) a Šári si usla u mě v šátku. Taky jsme konečně navštívili sestru a její 2 klulky a malou Magdičku (2 měs) a já byla i u babičky v nemocnici (manžel a švagr měli 4 děti na povel.. tak měli záhul, ale zvládli super) a i obě cesty autem byly ok, tak jsem byla happy.Usmívající se Ten pláč je totiž prostě děsivej.. trhá mi to srdce, že jí nemůžu pomoct a ona mě přitom volá.. Taky jsme byly všechny 3 na nosícím srazu. Bylo to super. II si tam celou dobu hrála s ostatníma, jen si mě hlídala kde jsem a občas mi přišla něco ukázat/říct. Šári jsem nosila /prý pěkný úvaz - no zrovna se celkem povedl/, a dokonce mi tam usnula, takže to bylo super a moc jsme si to užily.

Obrovský rozvoj osobnosti aneb naše Libuška 2-2,5 roku

12. prosince 2017 v 14:04 | Lilian
Je toho tolik, že nevím kde začít.. Asi tím, že Libuška je úžasná sestřička - chodí Šárince štěrchat hračkama, říká Mamí p(l)ínu? - když začínám přebalovat, pomáhá u koupání.. No víc postupně napíšu, nebo je i v předchozích článcích - 1. měsíc ve čtyřech :-) - aneb narodila se nám druhá princezna, 2. měsíc ve 4 - aneb podruhé hormonová jízda a nejkrásnější bezzubé úsměvy a 3. měsíc ve 4 - aneb Šáši dělá krásné zvuky a otáčí se na bok a 4. měsíc ve 4 aneb úžasný hlasitý smích a Šári se začíná otáčet na bříško. Ale to jsou takové články zaměřené hlavně na tu menší pišišvorku. Toto je o Libušce a jejích pokrocích, jakože jsou fakt dost znát!

Libuška už je malá slečna - nosí občas culíky, ráda se fotí (vyloženě si to umí užívat a pózuje), hraje si s kabelkou / batůžkem (že jde do práce jako Táta) a je jedno že do toho zatím necpe zrcátko ale medvídka Smějící se.

Veliká změna nastala, když jsem byla v porodnici. Víc se semkli s Tátou. Krásně to spolu zvládli. Měla akorát 2 roky 2 měsíce a 2 dny Úžasný! To nám to teda vyšlo. I večerní a denní uspávání (a to předtím jsem uspávala jen já u kojení), ale Tatínek a jeho pohádky jsou populární.

Hodně se nám rozmluvila a dokáže argumentovat - např. řeknem Libuško, tam nemůžeš stát, bojím se, že spadneš. A ona na to: Proč ne? Já držím. Ano, asi někdy od 2 let a 3 měs?? používá otázku proč a to samozřejmě vede k dalším proč.. A taky používá přibližně stejně brzo já. Což je docela mazec! Usmívající se "Moje" z ní vypadlo o něco později - v necelých 2 letech a 5 měsích (a spojení "moje prso, moje prso" nás s manželem rozsekalo.. no hlavně, že ví, který je její a který Šári Smějící se).

4. měsíc ve 4 aneb úžasný hlasitý smích a Šári se začíná otáčet na bříško

26. listopadu 2017 v 14:40 | Lilian
Je to lepší a lepší… Už se většinou i v klidu s Libuškou ráno stihneme nasnídat (to je další meta), protože předtím Sári většinou nevydržela sama ani během našeho umývání a čištění zubů a bylo to takové na rychlo.. Utíká to rychle a zároveň se to vleče (když se nedaří a jedna nebo druhá jsou umrčené). Na druhou stranu už si nějak nemůžu vzpomenout na to kdy tu byla pišišvorka jen jedna kdy jsem nemusela svůj čas dělit mezi 2 malé potfůrky Smějící se.

Spinkání se trochu stabilizovalo.. na většinou 3 spánky za den a večer usínání kol půl 7 nahoře už v posteli. Koncem měsíce se to zhoršilo (délka uspávání), ale ještě pořád se daří pokládat aspoň na polední spánek do postýlky (abychom s II mohly společně obědvat), takže je to fajnové.. Většinou spí v postýlce 35 - 50 min (vyjímečně se stalo i 80 a jednou i 2,25h - to jsem měla svátek a chodila jsem kontrolovat, jestli dýchá, jak mi to bylo podezřelé! Smějící se). Jinak v noci už většinou zavinutá a samozřejmě u nás.. A začíná se budit trochu častěji (intervaly po 3 hodinách to fakt nejsou), ale nejsem zombie, tak fajn Úžasný. Od půlky měsíce je zas horší uspávání, ale pak se to zas trochu zlepší..

3. měsíce ve 4 – aneb Šáši dělá krásné zvuky a otáčí se na bok

4. října 2017 v 19:16 | Lilian
Další měsíc plný zážitků s našimi holčičkami utekl jako voda. Opravdu se nenudíme. A když jo, tak na domečku je práce milion a na zahradě tak.. Ne, fakt se nenudíme. Spíš přemýšlíme co dřív, co počká a co prostě zatím je hudba budoucnosti Smějící se. To jsem tak rychle sepsala, že možná je to sice trošku zmatečné, ale zas je to, to co mi nejvíc vytanulo na mysli…

Šáši
Řekla bych, že se dá říct, že jsme se už aspoň trochu sžili Usmívající se. Šaši spinká většinou 3x za den po cca 45 min (když spinká krátko, tak je to na houby a chce zas třeba za půl hoďky uspat - což takhle jsem jednou uspávala 6x za den plus ještě pak večer a to jsem toho měla už plné kecky). Občas se dá i položit do postýlky a už si někdy hraje i sama s hrazdičkou a cíleně do hraček opravdu vráží - občas ručkou občas nožkou. Ráda taky sleduje, když si s Libuškou stavíme z lega/hrajeme s plyšákama, takže se jakoby zapojí.. Což znamená, že mám i trošičku víc času i na Libušku.. Jinak je to pěkný akční akrobat - otáčí na bok! Čekáme, kdy se otočí na bříško (na to ještě nedošla), ale občas se nám otočí z bříška na záda.. Uvidíme, jestli v tom bude pokračovat.

2. měsíc ve 4 – aneb podruhé hormonová jízda a nejkrásnější bezzubé úsměvy

12. září 2017 v 20:20 | Lilian
Druhý měsíc je pryč a já tomu nemůžu uvěřit.. Zase to utíká rychle a zároveň když pláče, tak má minuta ne 60 vteřin, ale tak milion!!!

Co já?
Já se cítím už konečně dobře aspoň po té fyzické stránce, což je docela úleva. Rozhoupané hormony mi dávají sice zabrat, ale není to úplně šílené - žádné řvací či hádací scény se nekonají. Spíš mě rozbrečí každá blbost, ale to se dá zvládnout . A nemám pocit takové zombie jako s Libuškou. Možná i proto, že jsem zvyklá na míň spánku a že nemusím vstávat na kojení z postele. Když to nejde vleže, tak stačí aspoň ten polosed a já se opírám o čelo postele a pak se jen sesunu níž a spím Smějící se. Trápí mě exém a bolesti zad, ale jde to. Nedávám to, že se nezvládám věnovat Libušce, jak bych chtěla a nebo naopak Šárince (abych ju měla opravdu celý den na rukách tak jako Libušku). Ale dělám to nejlíp, jak umím a můžu a tak si myslím, že můžu být spokojená. Ovšem bez podpory manžela by to nešlo ani náhodou. A občas se mi i toto zdá málo..

Co Šárinka?
Denní režim zatím moc nemá. Usmívající se Ráno je nějakou tu půl hodinku dobře naladěná, tak to s Libuškou musíme stihnout převlíct, hygienu a ideálně i najíst.. Pak už Šási potřebuje sosat nebo si hrát nebo prostě už uspávat, protože ještě potřebuje pospat.. Někdy to jde v klidu u prsa.. Dost často ale pláče, a tak musím chodit a nosit a uspávat u toho písničkou. Zavinujeme málo. Spíš ju pak už beru do šátku.

Jak jsme omezily noční kojení po 2. roce bez řevu a scén

9. září 2017 v 20:04 | Lilian
Po delší odmlce zas dopisuju rozepsané články.. Tentokrát o tom, jak jsme v klídku zvládly omezit noční kojení a přitom kojíme vesele dál Usmívající se. Aneb podpora imunity a pití stále při sobě a jak říká manžel.. v nejlepším balení Smějící se.

Libuška se ráda kojila od začátku (krom teda bojkotu, co začal v během 4. měsíce a trval skoro 3. měsíce a ze kterého mi mimochodem pěkně hrabalo a dal nám pěkně zabrat než jsme to překonaly!). Pokračovaly jsme plynule v kojení na požádání i když jsem byla těhotná, protože jsem věřila sama sobě, že to zvládám a moje tělo taky.. Navíc to naštěstí jen občas trochu bolelo, ale žádná šílená bolest..

Dokud jsem zvládala, tak nebyl důvod nějaké omezení kojení řešit. Libuška si to omezovala sama (přestala si říkat na každou bolístku, nebo např. přes den venku jsme zvládly domluvou posunout až na doma někdy v jejím roce a půl bez jediné slzičky) a já věřila, že to tak bude i dál s dalším kojením. Ale…

Těhotenství s druhou princeznou jde do finále aneb 3. trimestr

23. srpna 2017 v 19:49 | Lilian
A blížíme se opravdu do finále.. Podruhé a pravděpodobně naposled..

Třetí trimestr má opět svoje specifika. A není toho úplně málo Smějící se.

Občas mám zase stavy jako by mě někdo vypnul, pálení žáhy, nepohodlí z velkého břicha, zhoršení exému, do toho strach jak to bude s tou placentou (jestli je dost nahoře), pak zas z toho, že když už byla správně otočená, tak teď má hlavičku nahoru.. Pěkně opruzná byla i nespavost, i když jsem byla třeba utahaná jak kotě, tak jsem si třeba 3 hod v noci četla, protože prostě jsem měla strašně moc myšlenek nebo naopak špatné sny a nemohla a nemohla jsem spát Plačící. Ale ještě se to všechno celkem dá.. I ty nálady.. Ale výlety už jaksi nee - není na ně čas - manžel se snaží dodělat na domečku co se dá a navíc já už bych žádnou trochu delší trasu neušla.. Ale to neznamená, že mě to nemrzí.. Někdy dokonce moc..

Na druhou stranu, ještě stále si užívám práci na zahrádce - ohnu se na kolena i s břichem :-), a tak už na konci dubna sklízíme ředkvičky, špenát, a za chvíli bude i první ledový salát!! Z toho mám velikou radost, protože pěstování a celkově zahrada je jedna z mých vášní a radostí.. Usmívající se

1. měsíc ve čtyřech :-) – aneb narodila se nám druhá princezna

14. srpna 2017 v 13:48 | Lilian
Zatím mi chybí dopsat články 3. trimestr a porod.. Ale začnu tímto dokud je to maximálně čerstvé. Beru jako svůj velký úspěch to, že jsem aspoň něco dopsala hned po šestinedělí Smějící se.

Jsou každá jiná.. Obě nádherné!! Libuška (aneb jak si říká sama II) blonďatá a světlý typ po Tátovi, Šárinka (tu Libuška překřtila na Šáší) maličko snědá s tmavšími vlásky bude asi trošku po mně.? Úžasný

Zatím je to absolutně bez žárlení a to je úžasný! II chodí hladit a pusinkovat a taky už si řekla, že chce i ona pochovat miminko (krásná věta "Mami puč mimi.").Líbající

Libuška se učí písmenka a maluje rodinu aneb 22. měsíc – 24. měsíc

22. června 2017 v 19:29 | Lilian
Tak jsem zase nabrala hezké zpoždení Usmívající se. No co se dá dělat. Částečně je to tím, že jsem večer už hotová, částečně tím, že jsem byla zakoukaná do pár seriálů - Victoria, Vikings, The Crown, no a teď zrovna Breaking Bad.. Docela mazec.. Ale o tom jinde a jindy (pokud zbyde čas Smějící se). Teď k tomu co je nového u Libušky. Ale blíží se termín porodu (přesně 7 dní!) tak je jasné, že pak už bych článek nedopsala... Tak se do toho zhurta pustím:

Co Libušku baví
  • Zpívání - Krásně zpívá už x písniček - vyletěla holubička, prší-prší, pec nám spadla, jede poštovský panáček, ovčáci, holka modrooká… + hodně říkanek říká/ukazuje z nich slova co zná.
  • V podstatě denně stavíme z dřevěných kostek
  • Kreslí nás jako rodinu - kolečka (šišoidy s tečkama jako očima) .. všechny 4.. to je totální nádhera.. Líbající
  • Knížky - už má oblíbence Medvídka Pú, Včelku Máju, Veselou mašinku… a některé čteme holt pořád dokola Smějící se, pravda aspoň máme čím proložit ty říkadla…
  • Baví ju počítání prstů/jejich pojmenovávání
  • A miluje písmenka (už umí poznat víc jak půlku abecedy ) - např. L - jako Lili, M - Mami, T - Tati, B - babi, D - děda, K - krásná, A, E, I, O, U - naučil Táta už dřív, H - hrozno, R - rybička, V - včelka Maja, Z - zima… aneb Slabikář Včelky Máji Usmívající se

Zdravý dort k 2. narozeninám bez cukru, vajec, piškotů apod.

27. května 2017 v 19:22 | Lilian
Ani tentokrát jsem neslevila z nároku, že chci dort ideálně zdravý, bez cukru, vajec, piškotů. Navíc jsem měla v plánu full vegan verzi, kterou ale nakonec překazil jogurt, který jsem nestihla ozkoušet zda by oslavenkyně jedla a bála jsem se, že by nechutnalo, takže jogurt byl obyčejný - ale to do příště taky vychytám Mrkající. Navíc jsem chtěla aby dort byl dost sladký i pro nás dospělé, kteří jsem holt na sladkosti zvyklí… Takže jak dort vznikal? Usmívající se

1) KORPUS
Udělala jsem normálně buchtu na plech, kterou jsem měla ozkoušenou, že trošku nakyne a máme ji všichni rádi (pochválena i ne-vegany).

Těhotenství s malou princeznou.. aneb 2. trimestr

26. května 2017 v 19:43 | Lilian
Druhá naše princezna je na cestě.. V průběhu 2. trimestru jsme zjistili, že čekáme druhou holčičku!! A celkem brzy jsme se shodli i na jménu.. Bude to Šárinka.. Ve finále byly jména jako Eliška, Svatava, Šárka a pár dalších.. ale Šárinka u nás vyhrála Usmívající se.

Celkem brzy cítím pohyby, už někdy v průběhu 18. týdne a pak to začne být pravidelně večer, když si lehnu a jsem v klidu.. Za pár dní už to pozná i manžel Líbající. Hrozně si užívám, že ta naše malá holčička s námi začíná komunikovat!

Následuje výčet příjemností, které mě provázejí a to prosím pěkně nejsem hypochondr.. Smějící se. Ale někdo to může brát i jako radu co si pořídit za léky Mrkající.

Příběh: naše znakování s dcerou

24. dubna 2017 v 14:16 | Lilian
Protože jsem psala pro diplomku jedné paní takové shrnutí příběhu našeho dosavadního znakování, tak to dávám i sem na blog. Třeba někoho zaujme a inspiruje ho to k vyzkoušení znakování se svým dítětem. Mrkající Já jsem za znakování strašně moc ráda!

Dozvěděla jsem se o znakování z nějaké skupiny na facebooku a pak jsem se přidala do skupinky znakování s miminky. Měla jsem trochu podpory od sestry, která se o to taky zajímala, ale pak to nějak s dětmi nerozjela - takže jsem měla nějaké počáteční info i od ní a manžel koupil knihu a kartičky. Žádného kurzu jsme se ale neúčastnili a zkoušeli si to po svém.

Začala jsem na malou znakovat v jejích cca 7,5 měsících. V podstatě jsme začali, když začala odpovídat na znaky - jak je velká a paci-paci. Začali jsme se znaky - hotovo, ham, světlo, napít... Moc mě to baví a těším se, jak se budeme víc a víc schopni domlouvat.

První co Libuška zvládla bylo světlo v cca 9,5 měsících. V roce uměla 7 znaků (z nich nejužitečnější bylo hotovo a ještě (to jsme totiž praktikovali často jak u jídla, tak u čtení či dalších aktivit a věděli jsme tak, jestli ji to ještě baví - např. stavění kostiček - nebo už chce aby něco skončilo (např. hotovo často ukazovala u oblíkání Smějící se). Hotovo si sama trochu upravila (asi se jí ta naše verze špatně dělala). Jen pro srovnání s mluvením - 1. naprosto jasné slovo bylo v (táta) v cca roce.

Libuška je knihomolka a miluje písničky aneb 19. měsíc – 21. měsíc

21. února 2017 v 20:26 | Lilian
Nestíhám články s pokroky psát každý měsíc jako dřív, ale to neznamená, že by jich bylo míň.. Jen to všechno rychle utíká (tedy na jednu stranu... - některé noci jsou stále nekonečnéSmějící se). Ale aspoň zas po těch 3 měsících jsem se vzchopila.

Kojení a spaní
Jsem podruhé těhotná (jak se cítím v těhotenství jsem shrnula zde Usmívající se - aneb článek plný veselostí-nevolností.?Smějící se).. Ale v klidu dál kojíme. Naštěstí. Jednak protože, Li cítí změnu (těhotenství) a potřebuje se ujistit, že je vše ok a jednak protože začátkem listopadu vylezl další zubík (horní levá čtyřka). Pak byly lepší noci cca týden - kdy se odpojila se cc v půl 10 a kojila jsem třeba až v půl 1 (mezitím plácáme/hladíme na střídačku, ale to je v polospánku a někdy ani není třeba). Občas ještě druha taková fáze třeba 1,5-2 h.. Pak zase horší noci (úplněk - což bývá vždy horší i pro mě spaní - a navíc jí leze pomalu špičák). Občas i nějaký ten sen kdy začne brečet hodně z ničeho nic a člověk má málem infarkt.. Ale jak říkám, už jsme zvyklí na to časté buzení a nejsme z toho zombie, takže to necítíme jako nutné lámat nějak přes koleno.

Komunikace
Komunikace a domluva se stále zlepšuje a Li skvěle rozumí. Když třeba chceme jít ven, tak ví když jí řeknu ať si nachystá oblečení, do které skříňky má jít a stačí jí říct co má vyndat.. Nebo si uklidí pyžamo, odnese nočník na místo.. Rozumí hodně.. Hodně toho ještě nenamluví, ale postupně to přichází..
Mezi další slovíčka Li zařadila:
  • 19. měsíc - babba (babi), dada (děda), Táta ji naučil haf (říká ham - protože f jí tam nejde, ale domluvíme se), houpa a hají
  • 20. měsíc - houba (fakt praktické slovo, že? - ale líbila se jí prostě houba v knize o mašinkách :-)), didi (dinosauři - aneb oblíbené puzzle)
  • 21. měsíc: jejda-jejda (třeba když spadne věž), i-i (Lili), bubu (buchta a nebo bubínek - záleží na situaci :-)), dá (dál), ti-ta (jakože tik-tak - hodiny)

Provokující myšlenky ohledně výchovy dětí od Naomi Aldort

20. února 2017 v 20:26 | Lilian
Dítě potřebuje hranice. Rodiče jsou od toho aby se poslouchali. Dítě se musí podřídit - rodič má přece pravdu. Když bude usínat sám, bude samostatný. Pokud ho budu chválit, pochopí co je dobře a špatně a bude dobře vychovaný...

Hm.. Když se zamyslíte trošku hloubš. Cítíte ty paradoxy? Bude dítě samostatné když bude poslouchat co mu kdo řekne (nebo bude spíš podřízené a nebude se umět samo rozhodovat)? Bude dobře vychované když se bude řídit souhlasem a chválou jiných (nebo to spíš povede třeba k hledání souhlasu u vrstevníků a zapadnutí možná do špatné skupiny až to bude teenager)?

Narazila jsem na velmi výživnou přednášku od Naomi Aldort v rámci Duše K - O svobodné výchově dětí. Protože je nabitá zajímavými myšlenkami, tak jsem si dělala výpisky, a tady je shrnutí základních myšlenek, která nás mají trošku vyprovokovat k zamyšlení se nad stereotypy, které máme v hlavě. A tady jsou některé provokující myšlenky:

  1. Dítě je samostatné a nezávislé, když se řídí tím, co samo cítí (a ne tím, co mu řekneme) - Např. samostatné spaní znamená nezávislost není pravda a naopak učí závislosti, protože to co cítí je, že chce spát s rodiči, ale rodiče řeknou ne, a tak se naučí, že to co cítí asi není dobře a nemůže tomu věřit, ale musí věřit (závisí) na tom, co si myslí někdo jiný
  2. Dítě je VŽDY pravdivé - neboli má vždy DOBRÝ důvod pro to jak se chová (je na nás abychom se podívali, jestli se nechová dle nás nevhodně proto, že jsme ho dali do situace, kterou není schopno zatím zvládnout.. třeba domluvit se s dalším dítětem, jak si prostřídají hračku, kterou oba chtějí. Např. i když bouchá sestřičku, tak k tomu má dobrý důvod (nenecháme ho to samozřejmě dělat), ale jsme to my, kdo je za tou příčinou - tím, že jsme ho do té situace dali a nechali ho tam s ní třeba samotné příliš dlouho - i když se spolu ještě nejsou schopni dobře domluvit..). Když jsme my ta příčina, tak to můžeme změnit.

2 čárky na testu - aneb podruhé v tom :-)

27. ledna 2017 v 20:01 | Lilian
2 čárky na těhotenském testu!!! ÚžasnýUsmívající se Máme radost jak blázen, ale snažíme se ji zatím brzdit, takhle na začátku jeden nikdy neví.. Navíc čárky jsou dost nevýrazné asi 5 dní po sobě (což by podle některých diskuzí na netu mohlo znamenat mimoděložní těhotenství, tak jsem se trochu bála, a i když jsem si říkala, že to není pravděpodobné, tak červíček hlodal). Pak už to ale byly zřetelné čárky a mě čekala kontrola u doktorky, která naštěstí potvrdila, že je vše v pořádku.

Úžasné.. Nepopsatelné.. Zázrak je na cestě - naše druhé miminko.Líbající

Co vás čeká po větě: "To znám, pořídil jsem si štěně a to je jako dítě."

7. prosince 2016 v 19:52 | Lilian
...neříkejte, že tu únavu znáte, protože jste si zrovna pořídili štěnátko, a to je stejné jako dítě... protože jinak:

  1. vás umlátím balíkem vyžehlených plínek (žehlit aspoň do půl roku věku),
  2. potřu krémem na rozpraskané bradavky (a to nemluvím o té bolesti než si zvyknou),
  3. vás budu budit řevem u vašeho ucha až vás spánkově vydeprimuju ke stavu nemyslící zombie (přerušení spánku po půl hodinách, občas 10 minutách nebo pokud jste extrémně hodní tak po hodině)
  4. nechám vás po spánkové deprivaci tápat mezi kostičkami (z postavené věže, kterou vaše šikovné dítě zvládlo zbořit) až po něčem zaručeně uklouznete
  5. opatlám vám ruce v pořádné náloži v plínce (při záchraně koberce je třeba něco obětovat)
  6. každý den vám dám do rukou sedmikilovýho psa ať mu hodinu zpíváte a chováte, abyste ho uspali
  7. pustím vám nahrávku pláče/křiku dítěte a nechám vás to aspoň hodinu denně poslouchat (pro ty kteří doporučují vyřvání dětí to nechám běžet celou noc)
To jen tak pro začátek Usmívající se.

Prostě štěnátko NENÍ totéž co miminko, i když milujete pejska sebevíc (a tím vůbec nezpochybňuju, že je to člen rodiny).

První věty ve znacích, 1. očkování a čtení knih – Libuščin 16.-18. měsíc

7. listopadu 2016 v 19:47 | Lilian
Je toho tak strašně moc, že nevím jak začít.. Je to převážnou většinu času super.. Smějeme se spolu, tancujeme na mé oblíbené španělské songy, chodíme na pracovat na zahrádku.. A čas utíká a to naše miminko tak roste…

Spaní je určitě o dost lepší od začátku, kdy jsem se nemohla ani pohnout, zašustit peřinou, nebo přes den spávala jen v náruči.. Dál uspáváme u prsa a vyhovuje nám to.. A je to teda úžasná blízkost, ty mhouřící očka Usmívající se. Teď je to přes den minimálně 35 min sama a někdy i 75 min a až pak mě zavolá 'Mama' a spí pak ještě se mnou.. Většinou se dostanem tak na 1,5-2 hodiny spánku, což je paráda.. No a já si prostě odpočívám nebo čtu a beru to jako pozitivum, že mě 'přinutí' se zastavit…

S jídlem je to jak kdy, někdy jí jak zjednaná a dá si i polívku i druhý, někdy po pár lžičkách nechce. Nejlepší je ovšem naše jídlo a ideálně z našeho talíře velkou lžičkou :-D. Snídaně jsou většinou obecně nejslabší (možná nemá hlad po ranním kojení?). Taky už víc jí i sama lžičkou. Sice toho hodně skončí na zemi, ale jak jinak se to naučit, že? Mrkající Většinou něco sní a dost se i kojí, takže se nemusíme bát, že strádá.. Zlepšilo se i pití z hrnečku, míň rozlívá (i když ji to ještě stále fascinuje.. no koho by to taky nebavilo, že.? Usmívající se).

Co Libušku hodně baví: Tak když jsme venku, tak zahradničíme - hrabeme se v záhonku a sklízíme, nosí rajčata, zalévá z kyblíčku nebo nosí v kyblíku hlínu (zarovnáváme zrovna naši zahradu) a pomáhá s pletím, hází kamínky do kyblíků s vodou.. No a když si hrajeme vevnitř, tak nejčastěji čteme (to vydrží fakt dost dlouho) + si u toho znakujeme zvířátka/co dělají, hrajeme na hoňku (běhá už pěkně rychle i když mám pocit, že někdy dává pořád nohy dovnitř), mooooc ráda hraje na klavírek, skládá puzzle zvířátka a kreslí na mazací tabulku (buď kreslí ona, nebo řekne co chce abychom nakreslili). A miluje kramování hrnců - klidně párkrát denně! Úžasný

Nenechám dítě vyřvat ať mi to radí kdo chce

5. září 2016 v 9:39 | Lilian
Máme malého (už 16 měsíčního) andílka a občas ty rady jsou docela matoucí.. Pochovej ji, když pláče, ale nechovej dlouho ať ji nerozmazlíš... Musí se naučit spát. Pokud nechce usnout sama v postýlce, je to problém. Nemůžeš uspávat (od čeho jsou asi ukolíbavky a pohádky na večer?)

No prostě mazec.. A hlavně když člověk řekne, že se malá budí docela dost nebo že nechce usnout sama, tak skoro všichni radí nějakou techniku zahrnující vyplakání/vyřvání dítěte do totální únavy a bezmoci, která ho 'naučí' akorát to, že máma s tátou mu nepomůžou i když je volá... Je mi z toho smutno, přitom každý rodič intuitivně jde a bere dítě na ruce, když pláče..
 
 

Reklama