Únor 2020

Abeceda, jízda na kole bez koleček, nová školka.. Naše Li (4,25-4,5)

28. února 2020 v 16:47 | Lilian |  Ze života...
Já teď v zimě dopisuju letní články, ale nijak mě to netrápí. Smějící se

Holky se hrozně těšily na HODY a užily jsme si to moooc. Vata, kolotoče, balónky, autíčka (já na nich byla asi po 20 letech Smějící se), víc je v článku tady.

Po prázdninách začala školka - S Libuškou jsme se připravovali, mluvili o tom.. Šla do nové školky. Pozn. po půl roce jsme se dozvěděli od p. uč. Že je Li rozsekala 1. den, když přišla a řekla: "Já jsem Libuška a budu tady chodit do školky..." Nervózní trochu byla a Šárince se vždy trochu stýskalo, ale teď s odstupem času musím říct, že to obě zvládají supr.
Iinka skoro nemrčí (což dělává když je moc unavka). Jinak jen jednou plakala, že prý byla pálivá pasta (jiná než na jakou je zvyklá, ale jinak prostě jen nechce třeba komunikovat a musí si oddechnout jak přijde domů… Šári zase skoro nemrčí v autě (že chce Bibišku a být doma). Mrkající

Jinak máme v týdnu docela aktivitky - Iinka chodí v pondělí a ve středy do školky (takže zavést, odvést) a ve středy ještě chodí na AJ skupinku na hoďku - tam jsem i já s Šári, abychom nemusely čekat venku a je to supr. No a v úterky chodíme všechny 3 na skřítky (lesní skupinka pro předškolkové děti) a ve čtvrtek do Klubíku. No občas už toho mám plné kecky.. Je to docela logistika :-D. Ale je to i super, jsme v kolektivu a já taky občas nasosnu pohledy jiných maminek a mám třeba nad čím přemýšlet…Usmívající se

Jinak je to takové nahoru-dolů. Většinou 14 dní ok, pak nějaké nachlazení (tak na týden, pak odpočinek doma) a pak znovu.. Ale nejsou to žádné hrozné nemoci, tak jsme rádi. Když si vzpomenu na černý kašel loni po Vánocích, tak mám ještě teď sevřené srdce… Iinka měla pak v říjnu teplotu a i afty v puse. Nakonec měla i Šári 2 v puse a já jeden velký..těžko říct co to bylo. Možná 6. nemoc..No hlavně, že to relativně rychle - asi i díky kojení - táhlo pryč.

Učení s nadšením nebo protože musí?...abeceda a naše Li (necelé 4,5)

28. února 2020 v 16:04 | Lilian |  Ze života...
Libušku začaly písmenka zajímat někdy mezi 2 a 2,5 lety. Tak jsme se jim věnovali - hry, skládačky, knížky.📚

A výsledek?

Li pozná všechna velká a většinu malých písmenek. Teď přesedlala na psaní a i to ji moc baví.👱

Sama si píše abecedu, občas opisuje písmenka podle knihy (Ferdy Mravence nebo Rychlých Šípů..)

Já si užívám její nadšení a to, že můžu sledovat její pokroky.

Na druhou stranu zatím neříká hodiny na hodinách, i když jsme vysvětlování věnovali dost času.

Asi ji to zatím nepřijde důležité, sama se o to extra nezajímá a pokroky moc nevidím, ale už mě to NETRÁPÍ. Už totiž neřeším řeči okolí: "To už by měla ale umět..."
Samozřejmě občas pochybuji a znovu nad tím hloubám... Ale v srdci věřím, že každé dítě má své tempo. Něco se učí rychle, něco pomaleji.

Netlačím na pilu... Věřím, ze se naučí jedno i druhé, jakmile
Usmívající sebude cítit, že to má opravdu smysl,
Usmívající seuvidí to v našem životě,
Usmívající sea bude ji to zajímat.

Tahle myšlenka "netlačit a jen nabízet" se dá aplikovat na spoustu věcí, třeba i...
S vyplazeným jazykemzavádění příkrmů
Úžasnýčtení
Mrkajícíjízdu na kole
Líbajícíumět poprosit a poděkovat
Smějící sea spoustu dalších věcí.

Co myslíte vy? Nabízíte dětem aktivity/informace nebo je učíte podle toho co myslíte, že by v daném věku měli umět? Mrkající

Knihy 2019: aneb večerní čtení

4. února 2020 v 16:24 | Lilian |  Knihy a jejich život
Moje nadšení ze čtení mě neopouští, ale s tím, že jsem se pustila do podnikání na rodičovské dovolené, tak na čtení zbývají už většinou jen večery, kdy nemám energii po uspání Šári vstát a pracovat! Smějící se Úžasný

Navíc knihy mám tendenci číst opakovaně, protože jak nad nimi přemýšlím, tak cítím, že potřebuju něco dojasnit a vzít si z toho zas něco dalšího a hlubšího. Takže ty knihy nad kterými přemýšlím prokládám tím, co je pro mě oddechovka. Mrkající

  1. Sergej Lukjaněnko: Šedá hlídka
  2. Tomáš Šebek: Mise Afghánistán - kniha od lékaře bez hranic, nedá se říct než "wow odvaha a odhodlání pomáhat a učit místní doktory"
  3. Ruediger Dahlke: Nemoc jako cesta
  4. Richard Bach: Racek
  5. Peter Singer: Osvobození zvířat
  6. Naomi Aldort - 3x během roku jsem přečetla Vychováváme děti a rosteme knihy. Je to prostě knížka, která mi vždycky něco dá. Zamýšlím se u ní nad logikou některých svých automatických reakcí a pomáhá mi věci měnit... Doporučuji všemi deseti každému rodiči, který má zájem o kontaktní rodičovství. Líbající
  7. Sergej Lukjaněnko: Poslední hlídka
  8. Brandon Bays: Cesta (velmi, velmi zajímavé a určitě se k ní vrátím)
  9. Paulo Coelho: Veronika se rozhodla zemřít
  10. Paulo Coelho: U řeky Piedry usedla a plakala
  11. Sergej Lukjaněnko: První hlídka
  12. Jan Kašpar: Tulikráska
  13. Marek Orko Vácha: Příběhy z jiného vesmíru
  14. Antoine de Saint Exupéry: Malý princ
  15. J. K. Rowling: Harry Potter a Kámen mudrců - anglicky, aspoň nějaké pasivní osvěžení angličtiny se hodí a toto se čte velmi příjemně i mně, která mám pocit, že jsem během mateřské zapomněla snad všechna anglická slovíčka Smějící se
  16. Eckhart Tolle: Síla přítomného okamžiku - jak žít tady a teď.. něco co umí děti, ale my dospělí na to někdy zapomínáme.. tu si taky přečtu určitě znova Usmívající se
Určitě jich bylo za ten rok víc. Ale jak si to nezapíšu hned, tak už se mi těžko vzpomíná..
Ještě mi ale utkvěla jedna kniha: Rychlé šípy. Víc jak 300 stran komiksových příběhů, které se tak zalíbily holkám (což teda ve 4 a 2 letech fakt nechápu a nenapadlo by mě to).. Tu jsem četla taky aspoň 3x. Smějící se

Budu ráda, když se podělíte o své top knihy z poslední doby.

Čtení zdar! Úžasný