Úžasky poprvé na dovolené - Co a jak na dovolené s holkama 1 a 3 roky

7. srpna 2018 v 11:42 | Lilian |  Ze života...
Dovolenou jsme museli odložit a skoro jsem se bála, že ji budeme i rušit, protože holky byly nachlazené. Ale zvládli jsme to doléčit a ve středu jsme vyrazili! Já jsem se strašně moc těšila, Libuška teda taky - pořád jsme si o tom povídaly a ona byla zvědavá, co tam budeme dělat, co tam bude (prolízačky? děti? voda?Smějící se). No a hlavně ju zaujalo, že bude dobrodrůžo a budeme spinkat v půjčeném pokojíčku… Vybrali jsme Boskovicko - s bydlením na malém penzionku, přímo v obci Suchý.. a k tomu je tento pidi rozhovor Mrkající

II: ve středu jedeme na dovolenou - jak se to tam jmenuje?
M: Jmenuje se to Suchý.
II: Tak já to zaleju a bude mokrý.
...aneb s tím se těžko polemizuje Úžasný

Večer jsme vše nabalili, ráno manžel všechno nanosil do auta (a že toho bylo jako blázen - aneb já jsem balila radši víc než míň. Kdybychom jeli s bágly na zádech, balila bych jinak, ale takto je to prostě přece jen pohodlnější, zvlášť se dvěma malýma pišišvorkama). Jak jsem se těšila, tak jsem pak byla i nervózní, že něco zapomenu/neklapne/ani nevím co.. Ráno jsme se ještě zastavili za babičkou a dědou a taky pro můj nový telefon (tam jsme čekali děsně dlouho - aneb já jsem neměla tu malou pidi novou simku) a pak už jsme frčeli na cestu.

Cca půl cesty bylo dobré, a pak už Šári plakala, nešlo jí usnout, a byla asi i trošku přetažená. Navíc já zrovna zjistila, že dědu přijali do nemocnice s ledvinama, takže jsem měla fakt supr náladu.. A celý to spaní bylo takový rozhozený (2 dny před dovčou spala poprvé jen 1x za den), no, takže cesta náročná, ale pak někde za Konicí usla (hurá!) a Libuška pak taky, takže jsme pak už v klídku dofrčeli na místo, a protože bylo na ubytování ještě brzy, tak jsme se vydali do Boskovic.
No teda my ovšem máme štěstí. Boskovice měly být asi 5 km.? No ovšem byla tam objížďka a tak to bylo asi 15 Zamračený. Protože my (čti Šári) prostě milujem cesty autem (Proto jsme vůbec jeli tak blízko, abychom v autě strávili co nejmíň času). No, ale tak se ještě holky vyspaly, dojeli jsme do Boskovic a šli jsme na vege obídek, obhlídli jsme park a vylezli nahoru ke zřícenině hradu. Nejlepší byly kaluže, písek a obrovský strom co tam byl. A pak už jsme vyrazili na ubytko, kde to manžel hezky přestěhoval a my si udělali úžasné letiště ze 4 postelí, kde jsme pak vždycky blbli.. A večer jsme ještě vyrazili prozkoumat okolí - rybník Suchý a taky prolízačky (to bylo super, II byla nadšená z místních dětí a družila se). Šári požírala kamínky, takže tu jsme překřtili na Kamenožrouta Smějící se. Naštěstí už druhý den to bylo lepší a už je aspoň dobrovolně vracela zpět do nastavené ruky S vyplazeným jazykem. Spaní jsme se trochu báli, ale bylo to v pohodě (čti - ne horší jak doma) a nevzbudily se při práskání dveří na chodbě..

Jinak Šári se na dovče nechtěla moc nosit, protože asi 3 dny předtím začala sama ťapat a tak chce všude sama.. No chápu to, ale těžko se tak někam dojde.. Ale tak jsem ju hodně poponášela, v manduce se často propínala pokud byla vyspaná, tak chtěla sama na zem. Jinak spinkání v nosítku super, na každém větším výletě hezky vytuhla a bylo to v pohodě. A počasí jsme měli na celé dovče takové více-méně vtipné. Hlavně ze začátku bylo celkem chladno (kolem 12-15 stupňů, pocitově tak 10 - protože fučelo), a v Boskovicích nám i trošku poprchávalo. Na druhou stranu odpoledne když vykouklo sluníčko, tak byl docela hic i na triko, že jsme byli rádi za předchozí chladno, kdy jsme v půlce června měli dlouhé kalhoty a svetry ke krku. Ale nevzdávali jsme to Mrkající. Horší to mrčení, to pak člověka nebaví.. Ale všechno se dá přizpůsobit.Usmívající se

Druhý den jsme vyrazili na mokřady. Šári krásně usla po chvíli v manduce, my se prošli lesem, pozorovali malé žabky, II s tatínkem si zašermovali klackama, II pak zahodila banán na zem omylem a ještě s takovou průpovídkou, že jsme se mohli potrhat smíchy. U velikého rybníka jsme pak už ťapali všichni 4 a II tam "lovila" ryby, zkoumala mech ve vodě, a vážky.. a nadchla ju přeslička (nesla si ju až do auta s tím, že je vzácná, protože tu byla už když tu žili dávno ti dinosauři LíbajícíÚžasný). Šári se rozkoukávala a furt zkoumala kamínky a trávu.. a co nejvíc si ťapala sama a byla happy jak blázenMrkající. Potkali jsme jen 2 lidi, naprostá pohoda a klídek. Energie lesa. Pak jsme jeli na pokojíček a venku jsme si to udělali jako krásné dobrodrůžo - s vařením venku na vařiči, jezením z hrnce na pokojíčku (bylo dost chladno)…
V poledne pak usly obě holky a my měli chvilku na povídání a typické dovolenkové hraní karet, no a odpo jsme šli na prolízačky a obejít rybník. Tam jsme ale jen hodili pár kamínků a ozkoušeli vodu rukou (II - faaaakt studená!Překvapený), protože fučelo a trošičku poprchávalo, fakt pocitově tak těch 10 stupňů. Tak jsme se večer placatili na pokojíčku, hráli si, četli a večer po 7 holky odpadly - aneb spousta zážitků Mrkající.


Třetí den jsme měli úplně úžasný výlet na Holštejn. Na zříceninu jsme se trošku hůř škrábali, ale stálo to za to!! Byl tam úžasný výhled, zkoumali jsme zbytky opevnění, Šári si tam poťapala na nádvoří, II stavěla s Tatínkem věžičku pro skřítky. No a pak jsme vyrazili na okolní jeskyně. Museli jsme slézt hodně prudké schody, což bylo s nosítkem docela masakrózní a II byla hezky vykulená, ale šlo to a došli jsme k nádhernému propadání (Nová Rasovna). Libuška tam byla mega spokojená a házela tak milion kameňů do vody, já si užívala tu energii, manžel šplhal jak kamzík a zkoumal ty skály i dál.. MrkajícíŠári pak usla, a tak jsme došli až ke Staré Rasovně (bylo vidět jak je všude málo vody) a nakonec jsme ještě vlezli do jeskyně přímo pod Holštejnem - Hladomorna. Tam Libuška s Tatínkem šla zkoumat i když se trošku bála. Byl tam chládek, ticho, svítili jsme si jen pod nohy a prohlíželi stěny jeskyně a prý "tam bydlí strašidlo a nechci ho rušit" (= II chtěla jít zpět). Svačinka (domácí muesli tyčky) jsme zhltli a pak jsme vyrazili zase domů. Tohle byl úžasnej výlet. Energie u vody a krásný výhled, pohoda bez mrčení, užili jsme si to moc všichni!! Líbající Bylo to i tím, že i tady jsme potkali jen celkem 4 lidi. To nám naprosto vyhovovalo, rodinná pohoda bez davů. Po venkovním obědě (kdy manžel ohříval naše nachystané jídlo z domu venku na vařiči a já hrála na hoňku s holkama) a Šárinčině spaní (který jsme my s II problbli a požírali jsme křupky jako blázni :-D - měla pusu jak křeček a měla z toho fakt strašnou srandu) jsme se ještě vydali k pramenu Punkvy. Tam jsme potkali trošku víc lidí (ale tak do 10), a ochutnali jsme čistou pramínkovou vodičku. Odpo bylo trošku hezčí počasí, a tak jsme byli na prolízačkách asi až do půl 7. A my si dali večerní Plzeň...Úžasný


No a v sobotu jsme měli v plánu výlet na jeskyně, ale nepodařilo se nám najít žádnou cestu (značenou ani jinou Plačící) - bylo to tam plné kopřiv a alternativní výlet pak taky nevyšel (z toho jsem byla smutná, ale nedalo se nic dělat), tak jsme vyrazili za rodiči na chalupu, kde jsme slíbili, že se stavíme na oběd. Bohužel Šári se to nelíbilo, že v podstatě od rána je jen v autě a nedostala se k ťapání a dlouho jí trvalo než usla a mě jí bylo moc líto.. Nakonec teda usla a aspoň trochu se prospala. Na chalupě pohodička. Rodiče byli rádi, že jsme dorazili, prohlídli jsme zahrádku (mají to tam fakt moc krásné a vyšperkované), dali jsme obídek a popovídali čerstvé dojmy.. No a pak jsme vyrazili domů (holky už byly hotový) a naštěstí usnuly obě, takže aspoň cesta domů už byla v pohodce.

Takže dovča se moc vydařila. Všichni přežili ve zdraví.Usmívající se Potkali jsme minimum lidí, užili jsme si přírody a výletů po lese, jeskyních, zřícenině, propadání v krase nebo pramen Punkvy.. A bylo to jiné než jen výlety z domu - jiné prostředí, nepřemýšlení nad prací na domečku a tak.. A bylo to i takové to dobrodrůžo s vařením na vařiči a jezením z hrnce (až budou větší - tak frčíme do chatky/stanu.. tak jako jsme jezdili, když jsme byli jen 2). Mlsali jsme (aneb na dovče i maminka přivře oči Mrkající) a my jsme si dali občasné pivko. Nejvíc bodovali u Libušky prolízačky (které byly asi fakt 50m od pokojíčku, házení kamínku kdekoli jsme potkali vodu a taky ta jeskyně (tu kreslila ještě doma jako zážitek z dovolené). Nezastavilo nás ani to občasné nic moc počasí s 10 °C a fičákem jak blázen. Mrčení bylo občasné (občas teda děsně opruzné Nerozhodný), ale většinou jsme ho mohli rozklíčovat (i když ne vždy s tím šlo něco udělat - v autosedačce se sedět musí, ťapat taky nešlo v každém terénu), ale snažili jsme se to uzpůsobit, aby si to užila i naše malá Šári, která 14 dní po dovolené oslavila 1 rok.

Celkově určitě převážila pozitiva a těšíme se na další dovolené ve 4!! A my jsme si pak zpětně říkai, jak úžasně všechno holky zvládaly - čekat na oběd, jezdit autem (Šári jak kdy - ale ty kratičké trasy jakš-takš), objevovat a prostě daly nám zas lekci jak žít v přítomném okamžiku a užívat si prostě výlety, les, prolízačky… My dospělí máme tendence jen tak něco přeletět očima a jít dál, ale s dětmi je tam prostě ten úžas a zkoumání a to dává všemu úplně jiný náboj!! Protože"obyčejný" les může být plný nádherného mechu, lezoucích mravenců, skřítků a víl.....Usmívající se Prostě zázraky na každém kroku!

Uffff, snažila jsem se to napsat krátce, ale kratší už to nešlo :Mrkající.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama