12. měsíc ve 4 aneb Šári chodí, je to objevitelka a byli jsme na první dovolené

8. července 2018 v 10:44 | Lilian |  Ze života...
Ještě začátkem měsíce jsme museli doléčit nachlazení u obou holek, ale už jsme se pomalu chystali na naši první dovolenou ve 4!! Libuška se moc těšila Úžasný, pořád jsme si o tom povídaly, že bude dobrodrůžo a že budeme spinkat v takovém půjčeném pokojíčku… No a musím říct, že dovolená se moc vydařila!! Jen ve zkratce - byli jsme na 3 noci v malém penzionku a udělali si pohodku. Výlety s minimem lidí (třeba 3 lidi za procházku) po lese, jeskyních, zřícenině, propadání vody v krase, mokřadech nebo třeba u pramene Punkvy.. No a udělali jsme si to jako krásné dobrodrůžo - s vařením venku na vařiči, jezením z hrnce. Taky jsme trošku i mlsali (třeba Libuška se cpala křupkama až měla plnou pusu jak křeček) a my si třeba dali večerní Plzeň… Chodili jsme každý den na prolízačky, které jsme měli asi 50 m od pokojíčku, házeli kamínky kdekoli byla nějaká vodaSmějící se, blbnuli a váleli se v posteli. Nezastavilo nás ani to, že bylo pocitově třeba 10 °C a foukalo S vyplazeným jazykem. Užili jsme si to a jen bychom rádi, kdyby to cestování autem bylo lepší.. Je těch zážitků moc moc moc, tak více bude v samostatném článku - Co a jak na dovolené s holkama 1 a 3 roky (otázka kdy se k tomu dostanu, děje se toho pořád tolik Usmívající se).

A teď už Šárinka.. Úžaska.
Tento měsíc Šári zahájila ve velkém. Začala nám regulérně chodit!! Líbající 22. 5. udělala první pidi krůček, 2. 6. (přesně ukončený 11. měsíc) udělala 4 pidi krůčky, no a pak už to jedeeeee. Je fakt úžasná a šikovná a prostě mazééééc. Máme z ní radost. Usmívající se Na začátku padala co chvilka, ale vždy se už znova zvedla a pokračovala v chůzi (předtím prostě tam kam chtěla dolezla). Za pár dní už přeťapala celý obyvák s kuchyní a za dalších pár dní už zjistila, že když se přidrží, tak zvládne přejít i přes práh. Taky si v klidu za pár dní dřepne ke hračce a zase si s ní stoupne (což je taky pěknej záhul na rovnováhu). No a v půlce měsíce i tak trošku utíká (je to takové srandovní zakmitání nožkama PřekvapenýSmějící se). No stihla to chození do dovolené, jak jsem si přála (aby tam jen nelozila po 4), což bylo sice supr, ale na druhou stranu pak chtěla všude sama a často se nechtěla ani nosit.. Ale zas si brzo zvykla bez problémů na botičky a pohodka ťape jak malý tank.Usmívající se


Zase se - aspoň na nějakou dobu - zlepšilo spaní!! A někdy dá i 2x za den tu 1,25 hod v postýlce. Po uspání u kojení. Většinou je zabalená, ale bez ruk, takže už postupně zvládá líp i svoje vlastní pohyby, které ju předtím hned po 20 min budily.. Většinou spí přes den od 10:30-12, 15:20-16:00 a usíná večer až po II někdy kolem půl 9 a vstává mezi 6 a půl 7. Jinak zas bylo zhoršení spaní i v celkové umrčenosti a po dovolené jsme našli další zub - levou spodní dvojku. Už tak moc nemrčí (aspoň na nějakou dobu teda Smějící se) - takže to asi to mělo souvislost i s tím zubem a taky s tím, že se musela smířit s tím, že některé věci jí prostě nedovolíme - např. jíst kamínky (i když jsou děsně zajímavý), máchat se ve vodě když je chladno, lozit do kopřiv a tak.. A i na manžela se směje a přijde za ním sama, což je super, oproti té fázi separačky, kdy brečela jen co ji začal chovat...

Jídlo ju teda dál moc nebere, i když nabízíme.. Ale občas teda sní pár lžiček bílého jogurtu, brambor do ruky, vařenou mrkev do ruky, pár chrumek, banán, jablko, meruňku, rybíz si trhá sama z keříku! :-) - ten jí jede, kolečko okurky, vnitřek rajčete… Vařené teda nic moc, no ale to přijde. Začíná zvládat kousky a nekucká moc, takže jsme víc v klidu jí něco dát. A hlavně, že přibírá a je spokojená - kojenáMrkající.

Venku je velká objevitelka, akorát ju štveme, že nesmí jíst ty kamínky, ale za pár dní se i to celkem zlepšilo. A zkoumá a třeba trhá jetel na zahradě a hraje si s pískem a houpu ju II na houpačce. To se jí moc líbí. A hlavně se jí líbí, když na ni voláme uteč a ona nám se smíchem utíká a schová se pod stůl a tam se na nás řehtá! Taky miluje když se s II válí po pohovce a dělají blbosti (ale musíme II trošku mírnit, protože by ju radostí zalehla a vždy řekne proč míň, když se Šári směje?.. no těžko se to vysvětluje. Smějící se). Holky naše úžasný.

Hezky si brblá - něco jako ko-jo (já se směju, že to má být kojot :-D), nene, ba-ba, brm, ale že by na nás třeba cíleně volala to nee.

Mudr na prohlídce ji chválila. Měla 8650 g a 73 cm, chodí, žvatlá, i když na první slůvka si musíme ještě počkat. Očkování jsme ještě odložili když byly nedávno obě holky nachlazené. Pro srovnání II měla na roční prohlídce 8 210 g a 73 cm.

Znakování pořád teda nic moc. Znakuju světlo, ještě, prso, hotovo, kniha, a ukazuju i věci, ale ona rozumí, ale zatím moc neodpovídá.. Občas ukáže ještě nebo hotovo nebo prso, ale není to úplně běžné. Jen to jak je velká a paci-paci a občas se jí líbí vařila myšička..

A co se nevešlo jinam:
  • Taky občas zkoušíme nočník, ale ona prostě neposedí ani normálně třeba u knihy, natož na nočníku :-D, takže jen pár úspěchů do umyvadla dle bezplenkovky, ale tak to prostě nehrotíme.
  • Motoriku má taky super - jak Libuška - sbírá smetíčka, pecky z melounu když II spadnou apod.
  • Chystám se jí dát někdy do té učící věže aby se mnou vařily obě.. ale je to takové šídélko, že z toho mám tak nějak obavu..uvidíme..
  • Zavinujeme jen bez ručiček, takže spíš jen jako..

Šári už bude mít JEDEN rokLíbající. Hrozně to uteklo, když se to tak vezme. Rok pryč. Pořád je to ještě malé mimi. (I když někdy se to děsně táhlo - když třeba mrčela kvůli zubům apod. Někdy taky vypadá, že jí vadí, že jím - když si sednu ke stolu sápe se po mně a mrčí. Asi proto, že chce vidět nahoru ale v židličce se jí moc nelíbí..Aneb it´s comlicated :-D). Těšíme se moc na další dobrodrůža společně. A na další výlety a na to, když nebude mrčet v autě a my bude víc výletit a nemuset řešit, jestli je vyspaná, jestli nebude plakat. Prostě jí vadí, že se tam nemůže hýbat.

Libuška se o sestřičku krásně stará, objímá, pusinkuje, vodí ju za ručičku,.. Honí se pod stolem, piští obě dvě. Občas teda už přijde, takový to, že nechce aby jí to Šári bořila (vysvětlujeme, že je to náš bořič a že ještě stavět neumí), a že nechce aby jí to brala.. Ale je to hlavně, když je II moc unavená a i tak se to daří zvládat.. A domlouvat se co a jak..

Je to naše malé zlatíčko a Libuška je naše velké zlatíčko. Líbající
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama