Únor 2018

7. měsíc ve 4 – aneb Šári leze jak drak a začala s příkrmy

15. února 2018 v 15:27 | Lilian |  Ze života...
Tak Šári od začátku měsíce péruje na kolínkách a trošku couve, tak čekáme kdy začne opravdu lozit. Manžel jí dal termín do svých narozenin (31.1.) a to teda stihla s přehledem Smějící se. Všimli jsme si, jak si chystá ručičku, že už už popoleze a po asi týdnu se odvážila a od 6,5 měsíce LEZEEEE jak drak!!! Úžasnej pohled a posun Líbající. Jinak teda leze samozřejmě nejvíc za věcma, který by člověk třeba úplně nečekal - lišty od plovoučky, nitě od pohovkového potahu, drát od televize.. Takže mazéééc než jsme zas aspoň více méně uzpůsobili obývák tomu, že máme malého lezouna, kterého zajímají věci, který my normálně jen přelítnem a jdem dál.


Libuška už pusu nezavře „proč?, jak se jmenuje?“ a je velká objevitelka – 2,5-2,75roku

4. února 2018 v 16:40 | Lilian |  Ze života...
Zadařilo se a píšu tenhle článek v podstatě průběžně a ne zas s velkým zpožděním! :-) Libuška měla 2 a tři čtvrtě roku před 6 dny Usmívající se.Táááákže tady to je.. to co nejvíc utkvělo...

Komunikace
Pusu už nezavře, ale lidi co ju nemají tak naposlouchanou, tak ještě moc nerozumí. Přece jen trochu komolí. Mně se to nezdá moc, ale je to hodně i tím, že jsem zvyklá a tím, že často prostě vím, co myslí a stačí to naznačit (no tak trochu ju už znám no Smějící se). … aneb uvidíme, jestli bude nutná nějaká ta logopedie. Zatím to necháváme plynout a jen na ni pěkně mluvíme, ať to slyší jak je to dobře.

Otázky proč a nebo jak se jmenuje jsou každý den.. to pokračuje z dřívějška. A někdy jsou to pěkný úvahy navazujících proč a proč a proč. A jak se jmenuje se ptá skoro u každýho zvířátka/člověka co vidíme v knížce. Takže když jsem byla v koncích, tak jsem si třeba vytáhla atlas ptáků. Aneb vzdělávání je potřeba s pohledem jako - jak to, že to maminko nevíš? Úžasný

Někdy nám sama dá pusu/řekne že nás má ráda/a nebo nás utěšuje - "neplakej, to bude dobrý" - třeba když mám popálenou ruku a musí se převazovat./Její schopnost vcítění a utěšování mě občas fascinuje.. evidentně to zvládá odkoukat..a je to úžasnéPřekvapenýLíbající/. Někdy se sama omluví - třeba když mi stoupne na nohu. Volá "pusu, pusu" - když někam já nebo tatínek jdeme. I když je to třeba jen do sklepa s prádlem nebo nastartovat auto. …To jsou úžasný chvilky, kdy člověk občas jen zamáčkne slzu a je tou láskou fascinován. Dítě neřeší, že před chvílí se něco nepovedlo (že jsme si třeba úplně nerozuměli a nebo jsme použili nehezký tón). Miluje nás.Líbající A učí nás tím, že i my máme ty nepovedené věci prostě rychleji pouštět - omluvit se a jít dál.


Zimní uzavřenost

1. února 2018 v 18:14 | Lilian |  Moje psaní
Rozjetej ježek,
cítím se v kleci.
Nespím jak špalek,
jen hloupý kecy.

Pomalu pročítám stránky života,
realita zda se mi nějaká ohnutá.

Červené kamínky hvězdného prachu,
sbírají dětské ruce beze strachu.