Příběh: naše znakování s dcerou

24. dubna 2017 v 14:16 | Lilian |  Ze života...
Protože jsem psala pro diplomku jedné paní takové shrnutí příběhu našeho dosavadního znakování, tak to dávám i sem na blog. Třeba někoho zaujme a inspiruje ho to k vyzkoušení znakování se svým dítětem. Mrkající Já jsem za znakování strašně moc ráda!

Dozvěděla jsem se o znakování z nějaké skupiny na facebooku a pak jsem se přidala do skupinky znakování s miminky. Měla jsem trochu podpory od sestry, která se o to taky zajímala, ale pak to nějak s dětmi nerozjela - takže jsem měla nějaké počáteční info i od ní a manžel koupil knihu a kartičky. Žádného kurzu jsme se ale neúčastnili a zkoušeli si to po svém.

Začala jsem na malou znakovat v jejích cca 7,5 měsících. V podstatě jsme začali, když začala odpovídat na znaky - jak je velká a paci-paci. Začali jsme se znaky - hotovo, ham, světlo, napít... Moc mě to baví a těším se, jak se budeme víc a víc schopni domlouvat.

První co Libuška zvládla bylo světlo v cca 9,5 měsících. V roce uměla 7 znaků (z nich nejužitečnější bylo hotovo a ještě (to jsme totiž praktikovali často jak u jídla, tak u čtení či dalších aktivit a věděli jsme tak, jestli ji to ještě baví - např. stavění kostiček - nebo už chce aby něco skončilo (např. hotovo často ukazovala u oblíkání Smějící se). Hotovo si sama trochu upravila (asi se jí ta naše verze špatně dělala). Jen pro srovnání s mluvením - 1. naprosto jasné slovo bylo v (táta) v cca roce.


Po 1. roce se znakování hodně rozjelo a v roce a čtvrt uměla dalších 19 znaků (hlavně tedy zvířátek a pak taky užitečné věci jako kojit, napít, jíst, spinkat). Během dalších 3 měsíců přidala dalších 37 znaků, takže v roce a půl byla na cca 65 znacích (spíš ještě trochu víc, protože určitě ne na vše si člověk vzpomene). Opět pro srovnání v roce a půl to ještě u nás není se slovy žádná veliká hitparáda. Říká celkem 14 slov kterým rozumíme - např. máma, táta, bác, toto, pa-a = panenka, tam, auto - a pak taky zvuky zvířátek. Takže na znakování je postavena naše hlavní komunikace a je paráda, že se můžeme domlouvat, protože kdybychom neznakovali, tak si tak nepokecáme. Okolí pravda občas docela kouká. Ale když vidí jak to funguje, tak spíš fascinovaně.

Úžasné je, že na ní vidíme, jak s námi chce komunikovat a jakou má radost, že rozumíme co nám 'říká'. Taky začala v cca 17. měsících skládat první věty ve znacích a popisovat nám tak obrázky v knížkách - např. Zajíček pracuje. Veverka se koupe. Mašinka spinká. Kluk jde. Kočička stojí. V 19. měsících už třeba řekne i větu o 3 znacích typu 'Prosím dej kočičku.' - když jí spadne na zem ze stolu. Hlavně si dokáže často říct, co chce dělat - kreslit, tancovat, číst, uklízet, koupat, spát, jíst, pít, zpívat.. - takže často předejdeme i nějakému nedorozumění.

Okolí a rodina koukali ze začátku docela nedůvěřivě, ale když zjistili, že se nám to daří a že se krásně domluvíme, tak měli taky radost. Akorát trošku s tím strachem, že bude pozdě mluvit, když se domluví už takto znakováním a nemá motivaci se snažit mluvit. Ale my věříme, že to tak není, že se prostě rozvíjí a vidíme, že postupně už si třeba znaky nahrazuje.. Když se naučila dělat bů, přestala v podstatě používat znak pro kravičku. Když začala říkat stát, přestala znak pro stát používat a ukáže ho ve spojení s mluveným slovem - jen když se třeba zeptám, že nerozumím. Totéž třeba u kočičky nebo včely a dalších věcí.

Teď má naše holčička 22 měsíců. Stále znakujeme, i když o dost víc i mluví a napodobuje co říkáme my, tak její slovní zásoba se určitě pohybuje okolo 100 znaků, spíš asi i víc. Jsem ráda, že už v takto ranném věku se krásně domluvíme. Určitě se budu snažit znakovat i s druhou pišišvorkou, kterou teď čekáme. Líbající

Pokud vás znakování trochu zaujalo, klidně pište a podělím se i o nějaké dobré weby/knihy jako zdroje znaků.. Znakování a domluvě s dětmi zdar! Mrkající
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama