Duben 2017

Příběh: naše znakování s dcerou

24. dubna 2017 v 14:16 | Lilian |  Ze života...
Protože jsem psala pro diplomku jedné paní takové shrnutí příběhu našeho dosavadního znakování, tak to dávám i sem na blog. Třeba někoho zaujme a inspiruje ho to k vyzkoušení znakování se svým dítětem. Mrkající Já jsem za znakování strašně moc ráda!

Dozvěděla jsem se o znakování z nějaké skupiny na facebooku a pak jsem se přidala do skupinky znakování s miminky. Měla jsem trochu podpory od sestry, která se o to taky zajímala, ale pak to nějak s dětmi nerozjela - takže jsem měla nějaké počáteční info i od ní a manžel koupil knihu a kartičky. Žádného kurzu jsme se ale neúčastnili a zkoušeli si to po svém.

Začala jsem na malou znakovat v jejích cca 7,5 měsících. V podstatě jsme začali, když začala odpovídat na znaky - jak je velká a paci-paci. Začali jsme se znaky - hotovo, ham, světlo, napít... Moc mě to baví a těším se, jak se budeme víc a víc schopni domlouvat.

První co Libuška zvládla bylo světlo v cca 9,5 měsících. V roce uměla 7 znaků (z nich nejužitečnější bylo hotovo a ještě (to jsme totiž praktikovali často jak u jídla, tak u čtení či dalších aktivit a věděli jsme tak, jestli ji to ještě baví - např. stavění kostiček - nebo už chce aby něco skončilo (např. hotovo často ukazovala u oblíkání Smějící se). Hotovo si sama trochu upravila (asi se jí ta naše verze špatně dělala). Jen pro srovnání s mluvením - 1. naprosto jasné slovo bylo v (táta) v cca roce.