Cukr je zlo - aneb sladká závislost které se nechceme vzdát

2. října 2016 v 10:03 | Lilian |  Úvahy
Čím dál tím častěji přemýšlím nad tím co vlastně jíme (že to kolikrát ani nevíme mezi všemi těmi drobně napsanými seznami ingrediencí). Ale tak nějak se mi moje myšlenky ustálují na tomto: CUKR JE ZLO.

Stále se ještě motám mezi svými reálnými chutěmi, tím co považuju za zdravé a vhodné, tím na co bych chtěla mít chuť. U sebe v podstatě pozoruju závislost na sladkém. Někdy je to horší někdy lepší.. Ale takové to cink-cink v hlavě - čokoládičku, aspoň kousek, nebo buchtu nebo oplatky nebo zmrzlinku... - to se ozývá pravidelně. Někdy odolám, někdy se to snažím vyrovnat tím, že pak mám zeleninu, někdy si to omluvím tím, že mám velké výdaje energie /přece jen přerušovaný spánek a celodenní péče o akční 17 měsíční holčičku dává zabrat/. Ale nic to nemění na tom, že bych to ráda změnila..


Už od té doby, co malé dáváme příkrmy se snažím trochu měnit i naše jídlo. Protože co je pro ni dobré, je snad dobré i pro nás, nebo ne? Jenže my jsme zvyklí na sladké, na spoustu koření, na sůl, a když to nemáme, tak nám nechutná. Je to ale "JEN" zvyk.

A já prostě některé věci nechci, aby malinká pravidelně jedla. Ochutnávat může různé věci, ale zrovna z cukru nemám prostě vůbec dobrý pocit.. Beru to jako jeden velký byznys potravinářského průmyslu. Potravinářskému byznysu opravdu nejde o to, aby byli lidé zdraví a spokojení, ale potřebují pořádně vydělat.. A tak dávají lidem to co chtějí, na co jsou zvyklí a co jim chutná... Asi málokdo by si dal ke snídani 7 kostek cukru /Ale sklenku džusu proč ne, že? Vźdyť je z ovoce a je zdravý - A že je tam přesně 7 kostek cukru nás asi ani ve snu nenapadne.../

Jen tak pro zajímavost dalších pár pěkně skrytých cukrů:
  • 1,5 litru ochucené vody - až 16,5 kostek cukru
  • Rajčatová omáčka 500g - až 6,5 kostek cukru
  • 1 lžíce marmelády - až 4 lžičky cukru (hm... tak to je něco na mě)
  • 1 malé pivo - až 8 lžiek cukru
(zdroje zde: 1, 2)

V dnešní době už všichni ví, že bílý cukr je skoro ve všem (od kečupu přes pečivo, chipsy, jogurty, zdravé džusy až po -nepřekvapivě- čokoládu) a že přispívá/způsobuje - obezitu, cukrovku, ADHD, problémy s játry, odvápnění kostí, různé záněty. Víme, že zatěžuje tělo, když ho odbourává, ale on je tak sladký a jsme na něj zvyklí (bez něj nám v podstatě nechutná)... A že je cukr opravdu další návyková látka toho je třeba důkazem i to, že není lehké se ho vzdát a omezení cukru v jídle je prokazatelně provázeno abstinenčními příznaky (jako jiné závislosti) - např. článek Cukr je jako droga - zanechává abstinenční příznaky.

Taky jsem třeba dlouho netušila, co přesně cukr vlastně v těle dělá.. Zjednodušeně cukr kvasí a v těle se vytváří kyselina octová, uhličitá a alkohol. Může docházet k překyselení organizmu a k poškození citlivé sliznice střeva... Pro vyrovnání se doporučují potraviny zásadotvorné..

Je ale potřeba rozlišovat, jestli jím ovoce, které je přirozeně sladké a nebo prostě do sebe naláduju klasický bílý cukr. Rozdílný původ a složení cukru vede k rozdílnému výsledku v těle a také jinak tělo ten cukr zpracovává. (Bohužel třeba já jako klasický čokoládo-žrout nemám zatím stejný požitek třeba z broskve i když je taky pěkně sladká...).

Já se odhodlávám k omezení a ukončení téhle závislosti, ale musím nejdřív zjistit, jak tělu dodat energii, kterou jsem byla zvyklá rychle zaplácnout sladkým koláčkem či čokoládou.. A to nemluvím o to, že nevím jak se zbavím všech těch skrytých cukrů v omáčkách, cereáliích, mléčných výrobcích atd.. Prostě možná opravdu dojdu k tomu raw či k něčemu ještě jinému Smějící se.


A ještě pro zajímavost pár článků:
rozvojnadani.cz - Cukr jako velká hrozba
zdravinadlani.cz - Cukr a sladkosti
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Shelma, Shehezerada Shelma, Shehezerada | 22. října 2016 v 21:34 | Reagovat

Velmi dobrý postřeh a rozbor... Mám podobnou zkušenost. Sladké sice moc nejím (cca 1 x týdně nějaká sušenka nebo spíš sušené ovoce, ujíždím na sušených brusinkách :)), za to ale dost silně sladím. Jsem si vědoma toho, že bílý cukr je převlečený jed, tak se snažím se míň trávit - používám třtinový tmavý cukr. Když ale čtu rozbory v čem je kolik cukru, tak ty moje 2 polévkové lžíce v 0,4 l hrnku zas není taková katastrofa :). Když si neosladím, kroutí se mi pusa, jak mi nápoj nechutná.

2 anniele anniele | 25. října 2016 v 15:50 | Reagovat

[1]: Díky.. časem budou snad nějaké další články s cukrem v hlavní roli pokračovat. Mně jde hlavně o to, že kolikrát nás ani nenapadne, že je v tom cukr.. v pivu? v omáčce? A prostě za ten den se toho nasčítá dost a dost. Když si osladíš čaj/kafe, tak to aspoň víš co piješ, ale těch skrytých cukrů, které si neuvědomujeme je opravdu hodně a my si pak říkáme, vždyť já nesladím/nejím sladké.. ale ona to není pravda.

3 Jana Jana | Web | 31. října 2016 v 13:46 | Reagovat

Taky jsem to sama začala více sledovat až s dětmi. Máte pravdu, že dnes už je bohužel bílý cukr skoro ve všem. A čím více barevně lákající "zdravé" svačinky pro děti, tím více cukru obsahují :-(

4 anniele anniele | 1. listopadu 2016 v 18:48 | Reagovat

[3]: Pozoruji, že to tak má víc lidí. Sama jsem to třeba na výšce neřešila a nutela s palmovým olejem a spoustou cukru byla velký kámoš.. Teď už ale zas koukám na věci jinak...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama