Srpen 2015

Náš pobyt v porodnici - aneb začátek éry rodičů (zombií)

15. srpna 2015 v 13:10 | Lilian |  Ze života...
Tenhle článek bude slepený z pocitů a zážitků, které se nedají rozumně směstnat na papír... Musí se prožít, jinak jsou to jen SLOVA. Ten malý človíček v našem náručí jim dává smysl... Libuška už má 3,5 měsíce a já dopisuju článek z porodnice.. Prostě je toho tak strašně moc Usmívající se. Moc zážitků, moc věcí co je potřeba udělat, moc strachu i radosti. Smějící se

Začnu tam, kde jsem skončila v minulém článku. Kvůli uspání jsem mohla zkoušet kojit až o půl druhé.. Byla jsem navíc taková zmámená a samozřejmě unavená.. Vzali jsme si nadstandard (takže tam manžel mohl být celou dobu se mnou a měli jsme soukromí) a jsem za to zpětně moooc ráda. Mohli jsme to prožívat spolu, to se nedá vtěsnat do telefonů a denní dvouhodinové návštěvy. Takže jsme se přesunuli na pokoj (já na lůžku, protože bych neušla víc jak 3 kroky). Měli jsme šťastné číslo pokoje - 13 Mrkající a já usnula, manžel houpal Libušku na rukách až do té půl 2 (ruce až u kolen)...

A pak to začalo.. Náš nový život. VE TŘECH!
Postarat se o všechny potřeby naší holčičky.. Jenže jak na to.?