Myslete si co chcete

12. srpna 2012 v 9:15 | Lilian |  Úvahy
Co si kdo myslí, to mě nesmí zastavit...
Proč bych měla žít svůj život podle toho co si myslí lidé v mém okolí??


Nevdávala jsem se proto, abych hned měla děti, ale to neznamená, že jsem svým způsobem nezvážněla (ale to je příběh jiný a na jindy). Nebaví mě ty narážky, protože teď na to prostě není doba. Já se taky spousty lidí neptám, kdy se budou vdávat/ženit (mohli by už taky..), ale jim není divné se mě ptát, kdy budem mít děti. Trochu zvláštní. Možná jsem příliš ohleduplná a neškodilo by někomu šlápnout na kuří oka.. Jednoduché: Ještě nejsme za obzorem, takže budeme mít děti, až budeme chtít a budeme na to ready myšlenkově i materiálně! S vyplazeným jazykem

Plány jsou jedna věc a realita potom druhá. To je asi hlavní věc co nás život naučí. Není to jak v Básnících nalinkované na čtverečkovaném papíře - "první dovolená, auto, dům, první dítě, druhá dovolená v Bulharsku...". Není to kolikrát příjemné, ale plány se musí měnit a je to pro naše poučení, protože se tím máme něco naučit. A musí to tak přijmout i naše okolí (ale jestli ne, tak je to jejich problém a ne náš). A plány rodičů o tom, čím se budeme živit a jací budeme (což je opět kapitola sama o sobě), se ve výsledku mohou hodně lišit od naší skutečnosti a je na nich to přijmout..

Další věci jako co bychom měli dělat s časem, penězi, svým chováním, to už je opravdu úplně mimo mísu. Možná jsou některé rady dobré, tzn. úplně neodmítám si je vyslechnout Smějící se, ale to ještě neznamená, že je budu poslouchat a řídit se jimi jako když jsem byla malá holka.. Mám svoji hlavu, jsem se svým manželem schopna řešit situace a těžkosti, protože jsem moc ráda, že spolu mluvíme, rozebíráme, šeptáme... Bez toho by to nešlo. Bez toho nejde totiž v partnerství /aspoň podle mě/ vůbec nic.

Abych se vrátila obloukem k první větě článku... Zajímavé odkud tyto 'směřující - rádoby radící - myšlenky jsou: rodiče, spolupracovníci, známí, někteří kamarádi... Od mé drahé polovičky nikoli.. Manžel mě nelimituje v rozletu, neříká věty jako 'to se nehodí', nehledí úzkoprse na moje koníčky nebo snad názory, ale právě naopak. A je to moc dobře. Pak se divte, že se nemíním podřídit něčím názorům či předsudkům, když mám takovou podporu v zádech!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 13. srpna 2012 v 13:18 | Reagovat

Nechápu, proč se lidi pořád řídí nějakými zažitými stereotypy. Nejdřív se puberťáci ptají "A už jste spolu spali?", pak příjde "Jste spolu nějak dlouho, plánujete svatbu?" a nakonec snad příjde "Tak dlouho, že jste vdaní, a už plánujete rozvod?" a nebo "Už jste v důchodu, tak kdy si začnete šetřit na rakev?" Všechno podle mě úplně zbytečné otázky.

Mimochodem moje sestra teď čeká dítě po pěti letech od svatby a podobných otázek měla už také plné zuby.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama